JELEC TLOUŠŤ - Leuciscus cephalus
Řád: Máloostní (Cypriniformes), Čeleď: Kaprovití (Cyprinidae)
Rozšíření a výskyt: jelec tloušť je rozšířen ve vodách celé Evropy s výjimkou větší části severní Skandinávie, Skotska a Irska. V našich vodách patří k obecně rozšířeným druhům, jimž široká ekologická přispůsobivost umožňuje osidlovat, s výjimkou horských pstruhových potoků a bystřin, většinu vod. Původním prostředím tlouště jsou parmové úseky toků. V některých tocích vytváří populace s vysokou početností. Vyskytuje se i ve stojatých vodách, pokud jsou spojeny s tokem. Je poměrně odolný proti znečištění.

Popis: má válcovité tělo, kryté středně velkými šupinami s černým okrajem. Hlava je nižší a široce zaoblená. Koncová velká ústa mají masité pysky. Hřbet je zbarven černozeleně, boky jsou žlutavě stříbřité, břicho je nažloutlé nebo bělavé. Řitní ploutev je na rozdíl od zřetelně vykrojené ploutve jelce proudníka vypouklá dozadu. Prsní a zejména břišní a řitní ploutve jsou tmavě červené. Ve hřbetní ploutvi má jelec tloušť 2-3 tvrdé paprsky a 6-10 měkkých, v břišní ploutvi 2 tvrdé a 6-8 měkkých, v řitní ploutvi 2-3 tvrdé a 7-10 měkkých paprsků. Počet šupin v postranní čáře kolísá v rozmezí 42-49, nejčastěji v rozmezí 43-46. Nad postranní čárou je 7-8 šupin, pod ní 3-5. Požerákové zuby jsou dvouřadé.

Biologie: optimální podmínky pro jelce tlouště poskytují tekoucí vody s členitými břehy a dnem. V takovém prostředí je tloušť do značné míry rybou stanovištní. Mladší ryby žijí v hejnech, větší jedinci v úkrytech. Ve stojatých vodách, zejména v údolních nádržích, žije tloušť v hejnech, která se zdržují v příbřežní zóně. Z hlediska výběru a složení potravy můžeme jelce tlouště označit jako typického všežravce. Nejmladší jedinci se živí zooplanktonem nebo drobnými vodními živočichy(larvami vodního hmyzu), starší ryby loví vše, co jim prostředí skýtá. Larvy vodního hmyzu, včetně ryb, zelené vláknité řasy, úlomky vyšších rostlin, ale i odpady organického charakteru, ovoce, žáby a drobné hlodavce. Jelec tloušť vyniká velkou žravostí. V našich podmínkách je středněvěkou rybou, průměrný věk jednotlivých populací činí 5-8 roků. Nejstarší kusy se mohou dožít 15-20 let. Jelec tloušť roste většinou značně pomalu, pouze v nádržích o něco rychleji. V prvním roce dorůstá průměrné délky 6 cm, v druhém roce 10 cm, ve třetím roce 13 cm, ve čtvrtém roce 16 cm, v pátém roce 19 cm, v šestém roce 21 cm, v sedmém roce 24 cm, v osmém roce 27 cm, v devátém roce 30 cm a v desátém roce 31-32 cm. Největší úlovky jelce tlouště dosahují délky těla 40-50 cm a hmotnosti 2-3 kg.

Pohlavně dospívá ve stáří 2-4 roky, samci v průměru o rok dříve než samice. V našich tocích se tře v květnu až červnu v peřejnatých úsecích a lepkavé jikry ukládá na štěrkovité dno. Výtěr probíhá v menších hejnech při teplotě 12-17°C. Na trdlišti se zdržují samci a mezi ně najíždějí zralé samice. Samice mají zvětšenou břišní partii a samci třecí vyrážku na vrchní části hlavy a na skřelích. Z nádrží vytahuje tloušť na tření do přítoků. Vytírá se porcionálně ve 2-3 dávkách s odstupem 10-20 dnů. Na 1 kg hmotnosti těla samic připadá 40-110 tisíc jiker. Jikry jsou pomerančové barvy s průzračným obalem. Vývoj oplozených jiker trvá při teplotě 15°C asi 4 dny.

Význam: je to významný druh zejména v tekoucích vodách mimopstruhového charakteru.

Lov: tloušť je velmi opatrný, zejména větší jedinci, a proto jejich ulovení není snadnou záležitostí. Tlouště lovíme různými způsoby, včetně lovu na umělou mušku a vláčením. Velmi dobrou nástrahou jsou i chrousti, kdy se chytá na položenou. Tlouště lze lovit i na třešně a jiné ovoce(hrášek, angrešt, višně), nejprve zvolenou nástrahou vnadíme a potom chytáme. I když jelec tloušť nemá příliš kvalitní maso, přesto je ceněnou sportovní rybou.