LIPAN PODHORNÍ - Thymallus thymallus
Řád: Lososotvární (Salmoniformes), Čeleď: Lososovití (Salmonidae)
Rozšíření a výskyt: jižní hranice původního rozšíření lipana podhorního se v Evropě kryje s hranicí jižního okraje čtvrtohorního zalednění (45.rovnoběžka s.š.). Severně od této hranice se lipan vyskytuje ve většině zemí evropského kontinentu včetně Anglie. Díky umělému chovu a zarybňování patří v současnosti k nejrozšířenějším a nejvýznamnějším druhům v našich pstruhových vodách. Jeho výskyt je u nás určován shodným typem vodního prostředí (v lipanovém pásmu), s vyhovující čistotou vodu, vhodnou teplotou a dostatečným obsahem kyslíku.

Popis: lipan se tvarem a vzhledem podobá síhům anebo některým kaprovitým rybám (např.ostroretce). Tělo však má štíhlejší a protáhlejší, torpédovitého tvaru, a podstatně pestřeji zbarvené. Tvar těla, zejména jeho výška, je určována prostředím, kde žije. Má poměrně malou hlavu s velkýma očima, ústa jsou malá, spodního postavení pod přesahujícím rypcem. Tělo je pokryto poměrně velkými šupinami. Výrazným znakem je široká a vysoká, pestře zbarvená hřbetní ploutev, u samců nazývaná prapor. Mezi hřbetní a ocasní ploutví je tuková ploutvička. Ocasní ploutev je hluboce vidličnatě vykrojena. Hřbetní ploutev má 6-9 tvrdých a 12-17 měkkých paprsků, v řitní ploutvi 2-4 tvrdé a 9-11 měkkých, v prsní ploutvi 1 tvrdý a 12-14 měkkých, v břišní ploutvi 1 tvrdý a 9-11 měkkých paprsků. V postranní čáře je 75-95 šupin, žaberních tyčinek je 19-28. Zbarvení mladších jedinců je stříbřitě bílé, hřbet je šedozelený. Starší, pohlavně dospělí jedinci mají zbarvení tmavší. Na těle mají lipani černé nepravidelné skvrny. V období rozmnožování se u lipana objevuje intenzivnější a pestřejší zbarvení s různými duhovými lesky.

Biologie: nároky lipana na vodní prostředí jsou natolik charakteristické, že podle něho byl nazván úsek vodního toku jako lipanového pásmo. Vyhovuje mu čistá voda s vysokým obsahem kyslíku. V porovnání se pstruhem obecným však snáší do určité míry i organické znečištění a vyšší teploty vody. Nejvhodnější stanoviště mu skýtají úseky s pomalu proudící vodou, jež se střídají s peřejnatými prahy a tůněmi. Lipan nevyžaduje úkryty, je rybou otevřené vody a žije v hejnech. V toku, s výjimkou třecích migrací, v podstatě nemění stanoviště. Přispůsobil se stojatým vodám některých menších údolních nádrží, kde dorůstá větších velikostí. Lipan pohlavně dospívá ojediněle ve dvou, převážně však až ve třech letech života. Tření probíhá hlavně v dubnu (březen až květen) při teplotě vody 7-10°C. Vytírá se na štěrkopísčité dno, kam jsou jikry při tření volně zahrabávány. Tření probíhá hromadně v párech a samec hájí své trdliště. Vývoj oplozených jiker závisí na teplotě vody a v průměru trvá 15 dní. Plůdek lipana se živí drobnými živočichy, prvoky, vířníky a vodními korýši. U větších jedinců hlavní část potravy tvoří larvy vodního hmyzu, jepice, chrostíci, pakomáři, pošvatky aj. Specifickou součástí potravy lipana jsou vodní měkkýši. Zejména v letním období tvoří část potravy různý suchozemský hmyz. V našich vodách je výrazně krátkověkou rybou a dožívá se v průměru 3-5 let. Ojediněle, zejména v nádržích a větších tocích, i 8-10 let života. Růst je ovlivňován zejména velikostí toku. Rychleji roste ve větších řekách a v nádržích. V prvním roce života dorůstá 8-15 cm, ve druhém roce 14-23 cm, ve třetím roce 19-29 cm, ve čtvrtém roce 22- 33 cm, v pátém roce 26-38 cm a v šestém roce 28-41 cm. Ojediněle byli uloveni jedinci o celkové délce nad 50 cm a o hmotnosti nad 1 kg.

Význam: vedle pstruha obecného je lipan podhorní nejvýznamnějším druhem pstruhových a lipanových vod.

Lov: loví se převážně na umělé mušky. Lov lipanů je velmi náročný a rybáři je zcela oprávněně pokládán za vrchol sportovního rybolovu. Velmi kvalitní chutné maso má v čerstvém stavu osobitou vůni po tymiánu.