PLOTICE OBECNÁ - Rutilus rutilus
Řád: Máloostní (Cypriniformes), Čeleď: Kaprovití (Cyprinidae)
Rozšíření a výskyt: je to druh běžně rozšířený ve vodách Evropy, chybí jen v nejjižnějších částech. U nás se s ploticí setkáváme téměř ve všech vodách, s výjimkou horských a podhorských potoků. Původním životním prostředím plotice jsou pomalu tekoucí a stojaté vody v dolních tocích větších řek.

Popis: plotice obecná je typickým představitelem kaprovitých ryb. její protáhlé tělo se středně vyklenutým hřbetem je ze stran zploštělé a pokryté velkými pravidelnými šupinami. Hlava je přiměřeně veliká, ústa mají koncové postavení, oko je zejména v horní polovině načervenalé. Hřbet je zbarven tmavě modře až nazelenale, boky jsou stříbřité s modravým leskem, břicho je bílé. Prsní ploutve jsou světle, břišní a řitní výrazně červeně zbarvené, ostatní ploutve jsou šedozelenomodré. Hřbetní ploutev je umístěna na stejné úrovni se základem břišních ploutví. Ve hřbetní ploutvi jsou 2-4 tvrdé a 7-11 měkkých paprsků, v řitní ploutvi 2-4 tvrdé a 8-12 měkkých paprsků, v postranní čáře je 38-46 šupin, nad postranní čárou je 7-9 šupin, pod ní 3-5 šupin. Žaberních tyčinek je 11-18, požerákové zuby jsou jednořadé. U samců se v době tření objevuje na hlavě, přední části hřbetu, popřípadě i na ploutvích tzv. třecí vyrážka z bělavých bradavkovitých výrůstků. Plotice se snadno kříží s jinými druhy kaprovitých ryb (např. cejnem velkým, perlínem ostrobřichým, cejnkem malým aj.). Kříženci stojí svou podobou a dalšími znaky mezi rodičovskými druhy.

Biologie: nejlepší podmínky nachází plotice obecná v pomalu tekoucích či stojatých vodách různého typu. Setkáváme se s ní i v parmovém či lipanovém pásmu. Velmi dobře snáší eutrofizované vody s organickým znečištěním, je středně náročná na obsah kyslíku. Žije v hejnech. V prvních letech života se živí planktonními organismy, v dalších se postupně stále více uplatňují v potravě rostlinné komponenty a detrit. Ve vhodných podmínkách, např. v některých údolních nádržích, vytváří velmi početné populace. Plotici můžeme označit za středněvěký druh, dožívající se běžně až 10 let života. Roste značně pomalu a intenzita jejího růstu je určována především potravními podmínkami vodního prostředí. V prvním roce života dorůstá 5-8 cm délky těla, ve druhém roce 8-11 cm, ve třetím roce 12-15 cm, ve čtvrtém roce 14-20 cm, v pátém roce 15-21 cm, v šestém roce 17-26 cm, v sedmém roce 18-27 cm. Největší jedinci dosahují velikosti 40 cm a hmotnosti 1,10 kg. Je to druh s vysokou rozmnožovací schopností, což je také jednou z mnoha příčin jejího všeobecného výskytu. Pohlavně dospívá ve 2-3 letech. V řadě případů byla zjištěna, zejména u samců a v menší míře i u samic, pohlavní dospělost již ve stáří 1 roku. Vytírá se na vodní rostliny, ale i na štěrk v peřejích toků, na kamenný taras, na kořeny a ponořené křoviny. K výtěru dochází v druhé polovině dubna a v květnu, kdy teplota vody dosahuje více než 10 °C. Tření probíhá hromadně v hejnech, vývoj jiker trvá 10-14 dní.

Význam: plotice obecná patří k nejrozšířenějším a nejpočetnějším druhům ryb v našich vodách.

Lov: lov plotic skýtá příjemné sportovní zážitky. Lovíme ji na plavanou nebo na položenou, za nástrahu používáme žížaly, ale také těsto, hrách apod. Uplatňuje se jako významná složka potravy dravých druhů (štika, sumec, candát), které zhodnocují její přemnožené populace. Je častou nástražní rybkou při lovu dravců. Maso má poměrně chutné. Drobné kůstky, zejména u menších jedinců, však komplikují konzum.