STŘEVLE POTOČNÍ - Phoxinus phoxinus
Řád: Máloostní (Cypriniformes), Čeleď: Kaprovití (Cyprinidae)
Rozšíření a výskyt: žije v Evropě a v severní Asii. Chybí ve střední a jižní Itálii, v jižních částech Balkánského poloostrova, Španělska a Portugalska, dále v severním Skotsku a v severnějších oblastech Skandinávského poloostrova. U nás byla ještě v nedávné minulosti velmi častým a hojným druhem, především v čistých úsecích horních toků řek a potoků.

Popis: je to drobná ryba, dorůstající obvykle velikosti jen 6-8 cm, vzácně 12 cm. Šupiny jsou velmi malé, hřbetní ploutev je mírně posunuta dozadu. Zbarvení hřbetní části těla je hnědozelené, boky jsou světleji zelené se zlatovým leskem. Břišní strana těla je bělavá až slabě narůžovělá. Na hřbetě a bocích jsou rozmístěny tmavé skvrny až pruhy, které někdy v boční linii splývají v podélný tmavý pás. Ploutve jsou nažloutlé až slabě narůžovělé. Všechny ploutve, kromě hřbetní a ocasní, jsou zaokrouhlené. Ve hřbetní ploutvi jsou 2-3 tvrdé a 6-8 měkkých paprsků, v řitní ploutvi jsou 2-3 tvrdé a 6-8 měkkých paprsků. V prsní ploutvi je 1 tvrdý a 13-16 měkkých a v břišní ploutvi 1-2 tvrdé a 6-8 měkkých paprsků. Podél těla je 80-100 příčných řad šupin s převahou hodnot 83-90. Žaberních tyčinek je 5-11, požerákové zuby jsou dvouřadé. V době tření jsou samci výrazněji a pestřeji zbarveni. Zvláště charakteristické je červené zbarvení přední části břicha, okraje rtů a základů párových ploutví a ploutve řitní. Na hlavě mají výraznou třecí vyrážku.

Biologie: je to krátkověká ryba, dožívající se 5 let, a poměrně velmi pomalu rostoucí. V prvním roce života dorůstá 3,9-4,4 cm délky těla, ve druhém roce 6-6,5 cm, ve třetím roce 7,7-8,1 cm a ve čtvrtém roce 9,3 cm a více. Pohlavně dospívá ve třetím roce života. Dává přednost čistým, kyslíkem bohatým vodám pstruhového a lipanového pásma. V zastíněných chladných potocích nebo řekách žije i v nižších polohách až k okraji parmového pásma. Ve vegetačním období se zdržuje blízko břehů a u hladiny, v zimě pod kameny a v děrách u dna. Při hojnějším výskytu tvoří hejna, která čítají i několik set jedinců. Její nejvyhledávanější potravou jsou larvy vodního hmyzu, korýši, červi a různé druhy řas. Tření probíhá od dubna do července na mělčinách s písčitým dnem. V této době střevle vystupují až do nejmenších potůčků. Tření se zúčastňuje větší počet samců a samic. Jikry jsou kladeny samicemi na dno i do porostů rostlin. Jikry se vyvíjejí celkem rychle a plůdek se vykulí, v závislosti na teplotě vody, za 8-14 dnů. Vykulený plůdek je 4 mm dlouhý, průhledný a žije v prvních dnech skrytě pod kameny nebo mezi vodními rostlinami.

Význam: střevle potoční zhodnocuje jemnou a pstruhy opomíjenou potravu. Sama je pak lovena, zvláště většími pstruhy. Z tohoto hlediska je významnou rybou v pstruhovém hospodářství v tocích a některých nádržích.

Lov: je používána jako nástražní rybka ke sportovnímu lovu dravých ryb.