Doba lovu kapra

V chování kapra platí určité zákonitosti, které souvisí s celým komplexem faktorů, kterými jsou např. vítr, tlak vzduchu, intenzita světla, obsah kyslíku, teplota vody apod.

Vítr

Velký vliv na pohyb kaprů má vítr a to je základní princip, který bychom neměli nikdy zanedbávat, neboť kapři na rozlehlých vodách jej budou vždy následovat. Vysvětlení dobrého rybolovu u návětrných břehů při teplém proudění vzduchu je skutečnost, že teplejší voda hladiny je stlačována dolů. Na základě vodních turbulencí a vratného proudění teče teplejší voda ke dnu. Protože ryby mají rády teplou vodu a při jejích vyšších teplotách vykazují také silný příjem potravy.

Tam, kde silnější vítr směřuje přímo k zemi, se vytváří dodatečně spodní proudění. Zpravidla zvíří dno, uvolní potravu a vyplaví ji ode dna. Kapři se v kalné vodě cítí bezpečněji a bahnitou vodu instinktivně spojují s hromadným výskytem potravy.

Čerstvý jihozápadní vítr bychom měli vyhledávat hlavně v zimě, protože je doprovázen mírným vlhkým počasím a nízkým tlakem. V létě budou ale kapři následovat také jiné větry, přičemž obvykle od jihu a západu vanoucí budou nejlepší, ale při extrémně horkém počasí by je mohl přimět k pohybu osvěžující severní nebo severozápadní vítr. Bez ohledu na roční období nejsou příznivé severovýchodní a východní větry.

Do jaké míry skutečně vítr působí na migraci ryb a potřebu vyhledávání potravy, to závisí na velikosti vody, topografii a poměrech proudění.

Tlak vzduchu

Tlak vzduchu má rovněž velký vliv na žravost kaprů. Nepříliš vhodný je vysoký tlak s jasným a klidným počasím v létě.

Naopak dobrý rybolov znamená nízký tlak, zataženou oblohu, deštivé počasí nebo relativně vlahý vítr. I když existují četné varianty mezi těmito oběma extrémy, panuje mezi kapraři názor, že klasající, nebo vysloveně nízký tlak a nepříjemné, avšak vlahé počasí slibují lepší rybolov než stoupající či vysoký tlak.

Intenzita světla

Intenzita světla významně ovlivňuje aktivitu ryb. Všeobecně jsou kapři spíše náchylní vyhledávat si potravu na dně, když je intenzita světla malá. Tedy večer, v noci, k ránu i při zatažené obloze. Za jasného slunečného počasí budou kapři naopak vyhledávat potravu v menších hloubkách.

Obsah kyslíku

Čím je jezero bohatší na potravu a bahnitější, tím menší je koncentrace kyslíku v noci. Při extrémně nízkých koncentracích kyslíku vykazují kapři nejmenší aktivitu. To odpovídá zkušenostem z nočního lovu na takovýchto kalných a zabahněných vodách. Intervaly záběrů a aktivity v noci jsou jenom řídké a nijak výrazné. Proto je možné se někdy setkat s typickými denními nebo nočními jezery. V některých vodách zaznamenáme záběr pouze v noci, na jiných pouze ve dne.



Teplota vody

Protože kapři jsou živočichové se střídavou teplotou, má teplota vody velký význam pro jejich aktivitu. Všichni živočichové vykazují teplotní rozsah, v němž enzymy potřebné pro zpracování potravy při výměně stavebních a energetických látek optimálně pracují. Jestliže teplota voda stoupne nebo klesne mimo tento rozsah, snižuje se současně úroveň aktivity a žravost živočichů. Co se týká kaprů, leží tento rozsah u 20 stupňů. Změna ročních období má proto významný vliv na jejich žravost. Platí jednoduché pravidlo. Příjem potravy rybami se vždy dělí na polovic, klesneli teplota o deset stupňů. Čím déle se kapr mohl aklimatizovat, tím méně brzdí nízká teplota proces látkové výměny. To vysvětluje jev, že ryby při drasticky klesajících teplotách často přestávají úplně žrát. Potom žravost opět pomalu roste se stabilizující se teplotou a látková výměna se znovu zrychluje.

Skladba a množství potravy se mění se změnou ročních období. Jak stoupá dopad světla na jaře a v létě, vyvíjejí se řasy, které tvoří základ pro vznik velkých populací zooplanktonu. Toho je nejvíc, když mladí kapři v červnu a červenci opouštějí své jikrové obaly a potřebují velké množství planktonu jako potravu. V této době dochází i k hromadnému výskytu hmyzích larev na dně. Nejvíce potravy se vyskytuje během letních měsíců, což umožňuje v tomto období silný růst.

Jak se voda na jaře postupně otepluje, stoupá také aktivita kaprů. Když teplota vody překročí 10 až 12 stupňů (většinou v dubnu), zvyšuje se rozhodným způsobem úroveň aktivity. Lze silněji vnadit, aniž by se ryby přesycovaly. Období od začátku května do konce června je nejlepším lovným obdobím. Rybolov v červenci a srpnu bývá mrtvým obdobím, panuje vlna veder, je klidné počasí, je příliš horko a proto se v této době musí vnadit úsporněji. Ryby se chytají ve velkých hloubkách a v noci. Období od konce srpna až do druhé poloviny září je pro rybáře vrcholným časem. Ryby si musí v této době vytvořit zásoby tuku než se voda ochladí. když nastane říjen, dochází zpravidla v chytání kaprů k výkyvům. Teprve, když nastanou mrazy, snižuje se rybí aktivita. Nejdůležitějším pravidlem ve studené vodě je velmi šetrné vnadění. Uprostřed zimy je rozumné nevnadit vůbec. Ryby v zimě stojí hluboko, protože teplota vody u dna je vyšší, jelikož hustota vody je nejvyšší při teplotě 4 stupně. V důsledku toho klesá ke dnu a tady vytváří teplejší vrstvu. Když začnou ryby vyhledávat mělčí vodu, je to způsobeno rychlejším oteplováním. Teploty stoupají v mělkých úsecích rychleji než v hluboké vodě.