Nástrahy

Kapr žere to, co mu voda momentálně poskytuje v nadbytku. Na jaře je to rostlinný a živočišný plankton, jak se blíží léto, budí jeho zájem větší živočichové na dně, jako jsou larvy hmyzu a červi. Při nouzi se kapr nevyhýbá ani zbytkům rostlin. Při získávání potravy se orientuje částečně zrakem, ale v převážné míře velmi citlivými chuťovými orgány. Svým čichem rozpozná potravu na větší vzdálenosti. Pak se na ni zaměří a plave k ní, v tlamě vytvoří podtlak, otevře ji a nasává potravu spolu s dovnitř proudící vodou. Pak svými chuťovými výrůstky zkoumá, zda se potrava hodí ke konzumaci. Čich slouží hlavně pro vyhledávání potravy, chuť rozhoduje zdali potravu sežere. Z toho vyplývá, že použití vhodné nástrahy je jedno z mnoha tajemství úspěšného lovu kaprů.

Výběru nástrah je třeba věnovat patřičnou pozornost. Jejich rozmanitost je nesmírná a stále se rozšiřuje. Mezi osvědčené nástrahy patří kukuřice, brambory, těsta, šroty, hrách, chléb, rohlík, hnojní červi, rousnice, dešťovky, ale i sýr, lančmít a v poslední době stále se rozšiřující vysokoproteinové nástrahy, boilies.


Kukuřice se jeví jako jedna z neúčinnějších nástrah. Lov kaprů na kukuřici je nejefektivnější koncem léta když dozrává, ale uspokojivé jsou i výsledky na začátku i konci sezóny. Kukuřice má v období dozrávání nejlepší chuťové a aromatické vlastnosti, má ideální konzistenci, dá se na háček dobře nastražit a drží na něm spolehlivě. Vhodná je i zralá sušená kukuřice, ale její vaření do potřebné konzistence potřebuje čas a určité zkušenosti. Mnoho rybářů toto nepovažuje za důležité, předkládá kaprům a dokonce i zakrmuje tvrdou, nevhodným způsobem připravenou kukuřicí a neuvědomí si, že kapr po jejím sežrání přestane žrát na velmi dlouhou dobu. Po celou sezónu můžeme lovit na konzervovanou kukuřici, dokonce obohacenou o různé přísady, kterou můžeme koupit, nebo si ji připravit sami. Sterilizaci provádíme v malých skleničkách (0,2 l) a doba sterilizace je 40-60 minut. Je třeba dávat pozor, aby v letních měsících nebyla konzerva otevřena déle než týden, jinak zplesniví.


Brambor jako nástraha je oblíbený jednak pro dobrou účinnost a jednak proto, že je každému dostupný. Jeho výhoda spočívá v tom, že drobné ryby brambor neožírají, takže záběr znamená většinou jen kapra. Nejlepší účinnost má v červenci a srpnu. Brambor je velmi vhodný na zakrmování, kapři si na něj velmi dobře zvykají. Určitou nevýhodou brambor jako nástrahy je jejich příprava. Je sice jednoduchá, ale vyžaduje cit a zkušenosti. Brambor je třeba vařit tak, aby byl dostatečně kompaktní a pevně držel na háčku, současně musí být dostatečně měkký, aby kaprovi chutnal a umožnil spolehlivý zásek. Proto jsou vhodné drobnější brambory do průměru 2-3 cm. Brambory vaříme vždy ve slupce, kterou oloupeme až před použitím. Malé brambory nastražujeme celé, větší krájíme na kostičky, nebo z nich vykrajujeme kuličky.

Od nepaměti přirozenou potravou kapra jsou rousnice, dešťovky a hnojní červi. Jsou vhodné především na začátku sezóny. Dešťovky si můžeme nachytat po každém vydatném dešti v parcích, pod stromy i na chodnících. Na háčku drží velmi dobře a navíc jsou univerzální nástrahou pro všechny druhy ryb. Nevyžadují předběžné vnadění, jsou pravidelně přijímány a nevyvolávají u kapra obavu. Málokterý kapr odmítne správně nabídnutou rousnici. Je třeba si uvědomit, že hlavní přitažlivost žížal spočívá v jejich mrskání a kroucení. Proto je třeba nabízet je kaprům co nejpřirozeněji. Jejich přitažlivost se ještě zvýší po uštípnutí kousku jejich ocasu, neboť umožní vylučování jejich přirozené lákavé šťávy.

V poslední době se začíná prosazovat jako velmi vhodná nástraha rohlík. Samozřejmě nelze k tomuto účelu použít rohlík koupený v obchodě, s tím bychom moc úspěchu neměli. Opět to chce zkušenosti a trpělivost. Rohlík použijeme ne čerstvý, ale 1-2 dny starý, napaříme jej po dobu asi 8-10 minut a slisujeme nejlépe mezi dvěma prkénky asi 24 hodin na tloušťku půl centimetru. Takto připravený rohlík upevníme jednoduše na háček. Rohlík ve vodě nabobtná, zvětší svůj objem a zvedne se nade dnem do vzdálenosti od olůvka, takže umožňuje kaprovi snadněji jej nalézt nejen pomocí chuťových orgánů, ale i pomocí zraku. Při lovu na hladině používáme rohlík bez jakékoli úpravy.

Lákavou nástrahou pro kapra je i chléb. A to v jakékoliv podobě. Má dvě hlavní výhody, barvu a vzplývavost. Kapr jeho aroma vnímá velmi silně. Na kostičky z kůrky lze chytat jak na položenou, tak na plavanou. Chceme-li rozdělat kuličky z chleba, je třeba použít čerstvý chléb, jinak se neudrží na háčku. Ze staršího chleba můžeme rozdělat těsto. Chleba namočíme, ale při přípravě těsta musíme pečlivě vymačkat všechnu přebytečnou vodu.

Lančmít je v každé době jednou z nejlepších nástrah na velké ryby a kapři jej jednoduše milují. Vyhovuje po všech stránkách a může být používán přímo z konzervy, buď rozřezán na kostičky, nebo roztrhán na kousky. Na velmi opatrné ryby může být lančmít prohněten s kousky chleba.


Kapří nástrahy se během doby velmi zdokonalily, takže dnes je možno si vybrat mezi množstvím barevných i chuťových kombinací. Nové nástrahy jsou stále vyvíjeny, neboť kapři jsou tvrdohlavá stvoření a rozhodnou se vždy pro tu nejortodoxnější nabídku. Nejoblíbenější nástrahou se stávají boilies, návnada, která obsahuje všechny složky výživy, které jsou pro kapra důležité. Při jejich výrobě lze dokonce libovolně určovat procentuální podíl bílkovin (proteinů), uhlohydrátů, tuků, minerálních látek a vitaminů. Boilies nám umožňuje zaměřit se na kapra a vyloučit záběry ostatních ryb. Při rozhodování, jaké boilies použít není důležitá barva, ale vůně.



Kapr rozpoznává velké množství potravy hlavně pomocí silně vyvinutého čichového orgánu. Čichem zhodnocuje potravu, které dává přednost. Optimální velikost nástrahy je asi 2 cm a menší. Existuje tu souvislost s teplotou vody. Pro teplé roční období můžeme klidně používat velké nástrahy až do velikosti golfového míčku. Při nízkých teplotách se osvědčily nejmenší nástrahy.


Velmi vhodná je i partiklová návnada. Z mnoha druhů (cizrna, konopí, mungo, adzuka, řepka a kukuřice) je nejlepší cizrna, luštěnina prvotřídní jakosti. Před použitím je třeba ji asi 12 hodin máčet a pak na mírném ohni přibližně hodinu vařit. Cizrna velmi dobře přijímá chuť i vůni, proto můžeme již do vody, ve které ji budeme máčet, přidat sladidlo a aroma.

Ovesné vločky. Jde o malé kousky podobné šrotu, které pohlcují vodu a příchutě. Není je zapotřebí vařit, stačí je nechat několik málo hodin nasáknout vodou a příchutěmi. Ovesné vločky milují především kapři a naprosto nejúčinnější se zdá být tato nástraha nasáklá kondenzovaným mlékem a vodou. Mléčný bílý oblak obklopující koberec bílých zrnek připravených tímto způsobem vzbuzuje důvěru. Pro svou malou velikost se nepoužívají jako nástraha, ale pro vnadění.

Další vhodnou nástrahou je sýr. Nepotřebuje žádnou předchozí přípravu. Chutná nejenom kaprovi, ale i většině ostatních ryb.